• hanzelin

Zabezpečení veřejně přístupných objektů

Objekty tzv. otevřeného typu, což jsou v terminologii používané u bezpečnostních agentur většinou objekty, do kterých má veřejnost prakticky nekontrolovatelný přístup.

Jsou to různá obchodní centra, obchodní areály, průmyslová obchodní centra, nemocnice a zdravotnická zařízení, restaurace, muzea a divadla, kina atd. Všechny tyto objekty jsou označovány za „otevřené objekty“. V profesionálních kruzích bezpečnostních složek zařazené jako "měkké cíle".

Tyto objekty a areály jsou přístupné veřejnosti ve vyhrazené době, nebo nonstop bez klasické kontroly a evidence osob vstupujících a vycházejících z objektu, nebo areálu. Podobně to může být i u vozidel a to jak osobních, tak i nákladních.

Otázka zní, lze tyto otevřené objekty kvalitně zabezpečit, zajistit v nich bezpečnost a na jakou úroveň?

Jelikož je dnes bezpečnost běžnou součástí života a týká se to prakticky každého a asi čím dál tím více, je celkem běžné, že se majitelé a provozovatelé otevřených objektů snaží zajistit bezpečnost a pořádek i v těchto objektech.

No a teď si asi mnozí čtenáři článku řeknou, na co si platíme daně a proč se o to nepostará policie, máme tady státní a městkou policii. No jo, ale problém je v tom, že tyto otevřené objekty jsou sice veřejně přístupné a proto se vlastně jedná o veřejné prostory s přístupem veřejnosti.

V dnešní době migrační krize a nárůstu teroristických útoků v Evropě sice i policie provádí určitá bezpečnostní, preventivní opatření v těchto objektech, což je vidět v podobě hlídek. Asi každý z nás už zahlédl tyto ozbrojené policejní hlídky v obchodních centrech a jinde, kde se srocuje větší počet obyvatel. Tyto speciální hlídky bývají vyzbrojeny i automatickými typy zbraní.


Přesto všechno co dělá stát pro bezpečnost, má provozovatel, nebo majitel určitou minimálně morální povinnost zajistit návštěvníkům v těchto soukromých objektech bezpečnost na co nejvyšší dosažitelnou úroveň. Bohužel je toto v ČR dosti problém díky absenci kvalitního zákona o bezpečnostních agenturách.

Snad už tisíckrát bylo řečeno, že bezpečnostní agentura a její zaměstnanci jsou díky absenci potřebného zákona o bezpečnostních agenturách v nepříjemné patové pozici ať už se jedná o provádění prevenční bezpečnosti v otevřených objektech, nebo i zajištění bezpečnosti, tedy v případě nutného zákroku v prostorách otevřených objektů s přístupem veřejnosti.

Běžně vidíme v obchodních centrech zaměstnance bezpečnostních agentur a to ty viditelné, tedy ty v uniformách s označením. Tito slouží jako prevence pro zajištění pořádku v prostorách a pro možnost je oslovit z pozice návštěvníka v případě potřeby.

Pak jsou tu detektivové v civilu, tito slouží k potírání trestné činnosti, zejména se jedná o krádeže a to nejen krádeže zboží, ale tito zaměstnanci bezpečnostních agentur v civilu sledují a potírají trestnou činnost kapsářů a řeší tyto krádeže, následně ve spolupráci s přivolanou policií.

Co tedy můžou zajistit uniformovaní zaměstnanci bezpečnostních agentur? Svojí přítomností jsou prevencí, mohou odradit alespoň částečně některé nekalé živly od jejich pokusů o trestnou činnost v podobě krádeží zboží v obchodech, nebo skladech a veřejných prostorách i mimo obchody, tedy krádeže ostatních předmětů, které by se daly odcizit.

Uniforma odjakživa byla pro minimálně velkou část těchto nekalých živlů preventivním opatřením a odrazovala je alespoň částečně od páchání trestné činnosti. Bohužel se postupujícím časem tato situace překlápí na druhou stranu, absence zákona o bezpečnostních agenturách a vědomost těchto lidí, že pracovník bezpečnostní agentury nemá o moc větší pravomoci řešit kriminalitu ve veřejných prostorách, nežli každý jiný občan, nabádá tyto nekalé živly k páchání trestné činnosti prakticky bez omezení.

Navíc náš trestní zákoník je také neodradí se svým finančním limitem napáchané škody. Vědí, že když tento limit nepřekročí, tak jsou propuštěni a jedná se pouze o přečin. Ostraha, i když je v uniformě může zloděje, nebo jiného agresora jen označit a už na hraně je, zajištění tohoto člověka.

Zajištění může být jen na dobu nezbytně nutnou a zadržený s tím prakticky "musí souhlasit", což je dost paradox, jinak může být jednání ostrahy označeno za omezování osobní svobody. Tato situace vznikne, pokud ostraha nedoloží policii, že se jednalo o krádež, nebo o jinou trestnou činnost.

Pak že si může zadržený člověk stěžovat a ostraha se tak vystavuje nepříjemnostem, které mohou klidně skončit až u soudu.

A jak je to s nebezpečným chováním nekalých živlů ve veřejných prostorách zajišťovaných ostrahou?


Většinou se toto řeší na bázi paragrafů nutná obrana a krajní nouze, což jsou paragrafy trestního zákoníku (§ 28 - Krajní nouze, § 29 - Nutná obrana) a pokud je zadržovaná osoba nebezpečná a ohrožuje okolí, může jakákoliv osoba zasáhnout a chránit sebe i ostatní proti této osobě. Avšak pozor, je to celkem tenký led a musí se vše řešit s chladnou hlavou a profesionálně.

Většinou se ale v obchodních centrech jedná o nezákonné činnosti známé jako krádež a “kapsářství”, či napadení a poškozování cizích věcí. Pak je tady následně přivolaná policie jako státní bezpečnostní složka a ta to řeší po svém a podle zákonů. Detektiv v civilu je na tom prakticky stejně a pokud zasahuje, měl by se identifikovat jako zaměstnanec bezpečnostní agentury s evidenčním číslem a označením bezpečnostní agentury.

Pravomoci pracovníka bezpečnostní agentury v civilu, jsou stejné jako u uniformovaného strážného bezpečnostní agentury, musí dodržovat platné zákony. Jak tedy může soukromá bezpečnostní složka zajistit bezpečnost otevřeného areálu? Na jakou úroveň?

Jedná se vlastně o preventivní, informativní bezpečnostní složku, která ke všem větším deliktům musí přistupovat s citem a zasahovat rozumě. Následně zavolat policii jako pravomocnou státní bezpečnostní složku, která už má větší možnosti a nástroje jak řešit takové kriminální živly.

Na druhou stranu statistiky připomínají, že i u otevřených areálů s přístupem veřejnosti klesla kriminalita a škody na majetku o více než polovinu po nasazení uniformovaných strážných na přístupech těchto objektů a také v prostorách otevřených objektů formou monitorování prostor bezpečnostními pracovníky v uniformách.


Nasazení detektivů a zaměstnanců bezpečnostních agentur v civilu je cestou k dalšímu ponížením kriminality a to až o třetinu v otevřených objektech tipu supermarket a OC (obchodní centra) a podobných obchodních areálech s přístupem veřejnosti.

Můj osobní názor je: Ostraha v podobě bezpečnostní agentury s uniformovanými strážnými a v kombinaci detektivů v civilu a kamerového systému se vyplatí, jelikož v takových objektech je poměrně klidněji a bezpečněji nežli v objektech bez ostrahy.

Veřejnost se pak nebojí do takto pokud možno bezpečně řešeného objektu vstupovat a to chce klient, majitel objektu. Samozřejmě je zde ještě širší použití a možnosti zabezpečovací techniky, ta ale nebyla předmětem tohoto článku.

7 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše